Bezpečnost
V Brně 1. srpna 2017 zahájil činnost NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost), který se novelou zákona vyčlenil z NBÚ (Národní bezpečnostní úřad). Instituce má přinést odbornou pomoc v případě vážných kybernetických hrozeb státu – ochrana systémů důležitých pro stát (policie, ministerstvo, energetika atd.), boj s kyberkriminalitou (spolupráce s policií), kryptografická ochrana a správa neveřejné části družicového systému Galileo. NÚKIB tedy neslouží pro pomoc jednotlivcům, tuto činnost zastává CSIRT.
V současnosti má 119 zaměstnanců (nejen IT odborníky, ale také právníky, politology a teoretiky), v budoucnu by jich mohlo být až 400.
Legislativa
V tomto a příštím roce dojde k celé řadě významných změn, které rozšíří dosavadní legislativu spojenou s IT a nově se dotknou téměř každé organizace. Které to především jsou?
-
Malá novela o kybernetické bezpečnosti – účinnost od 1. 7. 2017
- jedná o se zákon č. 104/2017 Sb., který mění zákon č. 181/2014 Sb.
- nově upravena definice provozovatele informačních a komunikačních systému a jeho povinnosti
- upravuje vztah mezi provozovatelem a správcem
- zpřísňuje pokuty za jejich porušení
-
Velká novela o kybernetické bezpečnosti – účinnost od 1. 8. 2017
- zákon č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb.
- reakcí na směrnici EU č. 2016/1148 – NIS (Network and Information Security), o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii
- nově určuje dvě skupiny povinných subjektů:
- poskytovatele základních služeb
- např. zdravotnicví, doprava, energetický a chemický průmysl
- poskytovatele digitálních služeb
- internetové vyhledávače, e-shopy, služby cloud computingu
- přesné určení subjektů bude vycházet z dopadových kritérii, která budou definovaná v další vyhlášce spolu s dalšími požadavky na poskytovatele, jaké bezpečnostní opatření musí implementovat
- definuje vznik NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost)
-
GDPR – účinnost od 25. 5. 2018
- nařízení EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů
- jedná se o zákonnou normu, kterou budou muset plnit úplně všechny společnosti (chránit jak zaměstnanecká, tak klientská data)
- požadavky na instituce a organizace
- implementace záměrné a nezbytné ochrany dat
- zavedení tzv. pseudonymizace osobních údajů
- vedení záznamů o činnostech zpracování
- konzultace s dozorovým orgánem před samotným zpracováním osobních údajů
- jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů neboli DPO (Data Protection Officer)
- občané EU díky němu získávají výrazně více pravomocí a možnost ovlivnění zpracování jejich osobních dat
- v případě nesplnění těchto podmínek, GDPR zavádí vysoké sankce
-
evropské nařízení ePrivacy
- upřesní požadavky GDPR v prostředí elektronických komunikací